Historie oceli: mílovými kroky po strmý pád

Ocel se točí všude kolem nás. Je symbolem pokroku a růstu. Není mrakodrapu, který by se nestavěl z oceli. Z oceli se staví rychle a levně. Jaký byl příběh oceli?

Celosvětová produkce oceli prošla překotným vývojem až ve dvacátém století. Produkce tohoto stavebního materiálu čítala na počátku 20. Století 28 milionů tun, na jeho konci to už bylo 781 tun.

Bethlehemské ocelárny v Pennsylvánii, USA, patřily svého času mezi největší na světě. 

Z geografického hlediska se mezi nejvýznamnější producenty oceli řadí USA (37 % celkové produkce), po druhé světové válce však jejich vliv chřadnul, nyní drží pouze 14,5 % i s Kanadou. Produkce se přesunula do Asie (40 %) a Evropy (36 %).

Významný růst produkce si připisují rychle rostoucí ekonomiky, jako je Čína, Brazílie nebo Indie, a také Jižní Korea. Prudký nárůst výroby zaznamenala Čína, která dokázala během let 2003-2005 navyšovat růst o desítky procent. Mnohonásobně také převyšuje produkci v Japonsku, USA nebo Rusku.

Působivé ocelové haly od firmy Astron.

Zajímavosti

Očekávaný nárůst produkce by měl přijít v ambiciózní Indii, která by se s výrobou 270 miliony tun oceli v roce 2020 měla stát druhým největším producentem na světě.

V roce 2007 investoval ThyssenKrupp 12 bilionů dolarů do nejmodernějších oceláren na světě, v Alabamě a Brazílii. Co osud nechtěl,  globální krize v roce 2008 a následujících letech stáhla mračna nad touto megalomanskou investicí. Úsporná opatření v konstrukcích, pokles poptávky a cen až o 40% nevěstily nic dobrého. ThyssenKrupp prodělal 11 bilionů dolarů a v roce 2013 nabídl ocelárny k prodeji za 4 biliony dolarů.

Z oceli se nestaví jen mrakodrapy a velká obchodní centra, ale také funkční logistické haly.
Ocelářský průmysl patřil mezi „kultovní“ zaměstnavatele 20. Století. Typické ocelárny byly schopny nalákat tisíce lidí ze širokého okolí a vytvořit zničeho nic nové město. Tyto doby minuly a dnešní fabriky zaměstnávají jen zlomek původních pracovních sil. Například v Jižní Koreji potřebují ocelárny Posco pouze 10000 lidí na výrobu 28 milionů tun oceli. 

Žádné komentáře:

Okomentovat